Mrkev obecná setá - Daucus carota subsp. sativus
Další názvy: mrkev karotka, karotka
Čeleď: Apiaceae - miříkovité

Barva květů:

bílá,

Typ květů:

květy okoličnaté,

Mrkev je dvouletá kořenová zelenina, která náleží do čeledi Apiaceae. V prvním roce vytváří zdužnatělý kořen a růžici listů, ve druhém roce vyrůstá lodyha zakončená složeným okolíkem květů. Plodem je ostnitá dvojnažka.
Jednotlivé odrůdy mrkve se liší hlavně délkou vegetace a tvarem kořenů, kořeny mohou být krátce nebo dlouze kuželovité, dlouze nebo krátce válcovité nebo kulovité. Rané odrůdy mají vegetační období asi 3 až 4 měsíce, kořeny jsou tupě zakončeny a tato mrkev se označuje jako karotka. Pozdní odrůdy z delší dobou vegetace více než 6 měsíců se označují jako mrkev. Kořeny mají většinou špičaté. Karotka se používá k přímé spotřebě, zatímco pozdní mrkev ke skladování.

Mrkev
Doba výsevu:

duben,

Rozteč řádků: 30 - 40 cm
Vegetační doba (dny): 160
Doba sklizně (sběru):

září,

říjen,

Karotka
Doba výsevu:

únor,

březen,

duben,

květen,

červen,

červenec,

Rozteč řádků: 30 cm
Vegetační doba (dny): 110 - 130
Doba sklizně (sběru):

červen,

červenec,

srpen,

září,

říjen,

Počet semen v 1 g: 500 - 1 200
Trať: II.

Pěstování mrkve
Mrkev vyžaduje slunné stanoviště. Dobře roste na otevřených místech s častějšími dešťovými přeháňkami. Pro pěstování jsou vhodné písčitohlinité půdy s dostatečnou zásobou humusu a živin. Těžká a špatně zpracovaná půda je příčinou tzv. mrcasatění mrkve (deformace a rozvětvování kořene). Půda se doporučuje na podzim zrýt na hloubku minimálně 25 až 30 cm.
Mrkev je plodinou II. tratě, dává se zásadně po hnojených zeleninách nebo okopaninách. Přímé hnojení statkovými hnojivy zvyšuje nebezpečí červivosti.
Výsev se provádí přímo na stanoviště v březnu až dubnu. Řádky by měly být od sebe vzdáleny 20 až 30 cm. Rané odrůdy se doporučuje jednotit na vzdálenost 5 cm ve fázi 2 pravých listů, pozdní odrůdy se jednotí až na vzdálenost 8 cm. Karotka se sklízí postupně od června pro okamžitou spotřebu, pozdní odrůdy mrkve se sklízejí na podzim pro uskladnění.

Mrkev obecná - Daucus carota subsp. sativus
Mrkve patří mezi oblíbené a velice hodnotné zeleniny. Obsahuje zejména provitamín A, který je důležitý pro správnou funkci očí a kůže. Mrkev dále obsahuje minerální látky a cukry. Je příjemně sladká. Používá se k přímému konzumu zasyrova nebo kuchyňsky upravená. Velice dobře se skladuje. Dlouhodobě se uchovává mražená či sušená.

Mrkev obecná - Daucus carota subsp. sativus
Mrkev je cizosprašná dvouletá rostlina, která v prvním roce vegetace vytváří dužnatý kořen válcovitého nebo krátce či dlouze kuželovitého tvaru. Na průřezu je rozlišena dřeň i kůra. Kvalitní odrůdy se zbarvením dřeně skoro neodlišují od zbarvení kůry, které je intenzivně oranžové. Z kořenové hlavy mrkve vyrůstají řapíkaté, jemně srstnaté asi 2x až 3x zpeřené listy. Ve druhém roce vegetace z kořene vyrůstá rozvětvený, rýhovaný, srstnatý květní stonek, jež dosahuje výšky až 1,5 m s listy a květy.
Květenstvím mrkve je složený okolík. Květy v okolíku jsou drobné, bílé, terminální květ je pak fialový.
Plodem je nepukavá dvounažka, která se v době dozrávání rozpadá na žebernaté nažky s háčkovitými ostny. Při nákupu semen však přicházejí nažky odtrhnuté.

Mrkve je v našich podmínkách nejrozšířenější kořenová zelenina. Současné kulturní formy mrkve se vyvinuly pravděpodobně z její plané formy, vyskytující se u nás jako plevel. Dříve se pěstovaly žluté mrkve, ze kterých byly vyšlechtěny dnešní oranžové ačerveně zbarvené odrůdy.

Mrkve je důležitá dietetická zelenina při onemocnění jater, žlučníku či průjmových onemocněních.