Pícniny
Pícniny jsou plodiny, které se využívají především ke krmným účelům. Mají rozhodující podíl na produkci objemných krmiv.

Mezi pícniny patří jeteloviny, pícní trávy a jednoleté pícniny.

Jeteloviny
Jeteloviny představují skupinu pícnin z čeledi Fabaceae, které mají nezastupitelný význam nejen pro zvyšování úrodnosti půdy a produktivnosti osevních postupů, ale i z hlediska celkové bilance dusíku v zemědělské výrobě. Význam jetelovin je také v jejich výrazném protierozním působení a některé jeteloviny jsou rovněž rostlinami medonosnými. 

Mezi významné jeteloviny patří:
Trifolium pratense (jetel luční)
Medicago sativa (vojtěška setá)

Ostatní jeteloviny
Ostatní nebo též i tzv. barevné jeteloviny označují jeteloviny, které mají podstatně menší význam než jetel luční a vojtěška setá. Jejich uplatnění spočívá např. ve specifických půdních i klimatických podmínkách. Většina z nich je také součástí jetelotravních směsí.

Mezi barevné jeteloviny patří:
Trifolium repens (jetel plazivý)
Trifolium hybridum (jetel zvrhlý)
Trifolium incarnatum (jetel nachový)
Trifolium resupinatum (jetel zvrácený)
Trifolium alexandriím (jetel egyptský)
Lotus corniculatus (štírovník růžkatý)
Onobrychis viciaefolia (vičenec ligrus)
Melilotus albus (komonice bílá)
Coronilla varia (čičorka pestrá)
Medicago lupulina (tolice dětelová)
Anthyllis vulneraria (úročník bolhoj)
Galega orientalis (jestřabina východní)

Pícní trávy
Ve srovnání s jetelovinami mají pícní trávy výrazné odlišnosti a to jak po stránce morfologické tak i biologické. Významnou schopností trav je jejich intenzivní vegetativní rozmnožování. Trávy vytvářejí velice hustý a pevný drn, který odolává nejen pastvě hospodářských zvířat, ale i těžké sklizňové technice.
Trávy velice pozitivně ovlivňují úrodnost půdy, díky svému hustému kořenovému systému chrání pudu před erozí, vyplavováním živin do spodiny a rovněž obohacují půdu o humus. Pícní trávy mají uplatnění hlavně při pěstování travních a jetelovinotravních směsí, některé druhy se pěstují i v monokultuře. Trávy náleží do čeledi Poaceae, v celkové měřítku je určení přes 3 500 druhů.

Podle habitu a způsobu odnožování se trávy dělí na trsnaté trávy a výběžkaté trávy.

Trsnaté trávy
Trsnaté trávy se rozdělují dále na hustě trsnaté a řídce (volně) trsnaté.

Hustě trsnaté trávy
Hustě trsnaté trávy vytvářejí vystoupavé, kompaktní trsy, které se vyznačují velkým počtem hustě nahlučených odnoží a listů, což podmiňuje jejich pružnost a odolnost vůči nepříznivým povětrnostním vlivům. Hustě trsnaté trávy nejsou schopny vytvořit dokonale zapojený porost, který by půdu chránil před erozí.

Mezi hustě trsnaté trávy patří např.
Nardus stricta (smilka tuhá)
Molinia caerulea (bezkolenec modrý)
Deschampsia caespitosa (metlice trsnatá)

Řídce trsnaté trávy
Mezi řídce či volně trsnaté trávy patří naše nejdůležitější pícní trávy s nejvyšší kvalitou a výnosností. Tyto trávy se uplatňují při zakládání jetelovinotravních porostů v polních a pícninářských osevních postupech či v trvalých porostech.

Mezí volně trsnaté trávy patří např.
Lolium multiflorum (jílek mnohokvětý)
Festuca pratensis (kostřava luční)
Arrhenatherum elatius (ovsík vyvýšený)
Dactylis glomerata (srha říznačka)
Phleum pratense (bojínek luční)
Trisetum flavescens (trojštět žlutavý)

Výběžkaté trávy
Výběžkaté trávy se rozdělují na trávy s nadzemními výběžky a trávy s podzemními výběžky.

Trávy s nadzemními výběžky
Trávy s nadzemními výběžky či též i tzv. stoloniferní trávy vytvářejí na povrchu půdy hustou síť stolonů, které potlačují ostatní kulturní druhy. Tyto trávy mají velkou schopnost se vegetativně rozmnožovat.

Mezi stoloniferní trávy patří např.
Poa trivialis (lipnice obecná)
Alopecurus geniculatus (psárka kolénkatá)

Trávy s podzemními výběžky
Trávy s podzemními výběžky nebo též i tzv. rhizomatické trávy zahrnují jak kulturní tak plevelné druhy trav. Tyto trávy jsou vytrvalé a používají se pro zakládání pastvin a luk.

Rhizomatické trávy se dále dělí na trávy s krátkými podzemními výběžky a dlouhými podzemními výběžky.

Mezi rhizomatické trávy s krátkými podzemními výběžky patří např.
Alopecurus pratensis (psárka luční)
Festuca rubra (kostřava červená)

Mezi rhizomatické trávy s dlouhými podzemními výběžky patří např.
Poa pratensis (lipnice luční)
Agrostis stolonifera (psineček výběžkatý)
Bromus inermis (sveřep bezbranný)

Z hlediska hospodářského se trávy rozdělují na základní trávy a doplňkové trávy.

Základní trávy
Základní trávy jsou trávy s vysokou produkcí biomasy, poskytují kvalitní píci a mají snadnou výrobu osiva. Uplatňují se jako základní složky krátkodobých, dočasných i trvalých travních porostů.

Mezi základní volně trsnaté trávy patří:
Lolium multiflorum (jílek mnohokvětý)
Lolium perenne (jílek vytrvalý)
Dactylis glomerata (srha říznačka)
Festuca pratensis (kostřava luční)
Phleum pratense (bojínek luční)

Doplňkové trávy
Doplňkové trávy se používají při zakládání dlouhodobých či trvalých porostů na specifických stanovištích. Mají nízkou výnosnost a horší kvalitu. Rozlišují se doplňkové volně trsnaté trávy a doplňkové výběžkaté trávy.

Doplňkové volně trsnaté trávy tvoří:
Festuca arundinacea (kostřava rákosovitá)
Arrhenatherum elatius (ovsík vyvýšený)
Trisetum flavescens (trojštět žlutavý)
Poa palustris (lipnice bahenní)

Doplňkové výběžkaté trávy tvoří:
Poa pratensis (lipnice luční)
Festuca rubra (kostřava červená)
Agrostis gigantea (psineček obrovský)
Alopecurus pratensis (psárka luční)
Bromus inermis (sveřep bezbranný)
Baldingera arundinacea (chrastice rákosovitá)

Mezi nekulturní luční trávy patří:
Poa trivialis (lipnice obecná)
Elytrigia repens (pýr plazivý)
Holcus lanatus (medyněk vlnatý)
Holcus mollis (medyněk měkký)
Avenastrum pubescens (ovsíř pýřitý)
Agrostis tenuis (psineček tenký)
Agrostis canina (psineček psí)
Bromus erectus (sveřep vzpřímený)
Anthoxanthum odoratum (tomka vonná)
Briza media (třeslice prostřední)
Glyceria aquatica (zblochan vodní)
Molinia caerulea (bezkolenec modrý)
Festuca ovina (kostřava ovčí)
Poa annua (lipnice roční)
Deschampsia caespitosa (metlice trsnatá)
Nardus stricta (smilka tuhá)
Calamagrostis villosa (třtina chloupkatá)
Calamagrostis epigeios (třtina křovištní)
Phleum pratense (bojínek cibulkatý)
Poa nemoralis (lipnice hajní)
Poa compressa (lipnice smáčknutá)
Cynosurus cristatus (poháňka hřebenitá)

Jednoleté pícniny
Jednoleté pícniny společně s ostatními pícninami zajišťují plynulé zásobování hospodářských zvířat čerstvou pící během celého vegetačního období. Nejvýznamnější jednoletou pícninou je kukuřice na siláž ( Zea mays), ve vyšších a chladnějších polohách je to pak senážní oves ( Avena sativa). Ostatní jednoleté pícniny mají pouze uplatnění u ekologického zemědělství.

Mezi ostatní jednoleté pícniny patří např.
Secale cereale (žito seté)
Triticum aestivum (pšenice setá)
Hordeum vulgare (ječmen setý)
Vicia faba (bob obecný)
Pisum sativum (hrách setý)
Brassica rapa (řepice ozimá)
Sanapis alba (hořčice bílá)
Phacelia tanacetifolia (svazenka vratičolistá)
Trigonella foenum-graecum (pískavice řecké seno)
Phalaris canariensis (lesknice kanárská)