Vznikly z původně planých rostlin (často i z plevelů, např. oves, žito), jejichž jedlé či jinak využitelné části člověk nejprve sbíral, později je však i záměrně pěstoval. Vznik kulturních rostlin byl přímo spjat s vývojem člověka zemědělce, který v okolí svých sídlišť obdělával půdu a zaváděl plané druhy do kultury; tím vytvářel umělá společenstva rostlin (agrocenózy), diametrálně odlišná od původních lesních společenstev. Tento významný moment v historii člověka se označuje jako zemědělská revoluce.

Solanum tuberosum - brambor hlíznatý

Brassica napus - brukev řepka

Avena sativa - oves setý

Secale cereale - Žito seté
Rozdělení užitkových rostlin
Užitkové rostliny se nejčastěji kategorizují do větších celků podle poskytované látky nebo užitku či účelu pěstování (obilí, škrob, ovoce, zelenina, olej, cukr, koření, léčivé látky – drogy, textilní vlákna, barviva, latexy a gumy, rostliny medonosné nektar poskytující, energetické plodiny, rostliny protierozní, zpevňující a krycí, lesnické k zalesňování a další) méně často podle plodů nebo semen, nebo podle botanického třídění (palmy, luskoviny). Patří sem:
Agrolesnické stromy
Botanicky pozoruhodné rostliny
Cukrodárné rostliny
Drogy
Energetické plodiny
Houby
Koření a rostliny aromatické
Kultovní rostliny
Léčivé rostliny
Luskoviny
Medonosné rostliny
Obilniny (patří sem i pseudoobilniny)
Okopaniny
Olejniny
Ovoce a ořechy
Pícniny (trávy, luskoviny, ostatní)
Pochutiny
Škrobodárné rostliny
Technické plodiny (elastomery, gumy a slizy, pryskyřice, třísloviny, barviva, insekticidy, vosky)
Textilní rostliny
Zelenina (bez hub)
Zdroj textu: [Wikipedie]








































