Pěstování rostlin se zaléváním do misky 1

Pěstování rostlin se zaléváním do misky

Zalévání do misky lze použít téměř pro všechny rostliny v květináčích. Mezi výhody patří úspora vody a výrazné omezení výskytu plevelů díky udržování suché vrchní vrstvy půdy. Na první pohled to vypadá velmi jednoduše - do misky přidáte vodu a rostlina si jí vezme tolik, kolik chce. Zdánlivá jednoduchost této metody však skrývá určité záludnosti. Chyby mají za následek vážnou útlum a dokonce i úhyn rostlin. Nejtěžším úkolem je připravit optimální substrát. Pokud postavíte dost vysoký květináč se substrátem do misky s vodou, bude půda dole příliš vlhká, čím výše, tím sušší, a nakonec bude půda téměř suchá na samém vrchu. Půda je kapilární, což znamená, že voda může stoupat půdními póry jako knotem do dostatečné výšky. Některé půdy (substráty) jsou velmi kapilární, například tenké rašelinové substráty s jemnou strukturou. I když máte dostatečně velký květináč, bude půda příliš vlhka, dokonce až nahoře. Naopak některé substráty a půdy, například hrubozrnné písčité, půdy s velmi hrubou strukturou, kamenité, mají nízkou kapilaritu a v misce bude vlhká jen velmi malá vrstva půdy nad hladinou vody. Pokud začnete pěstovat rostliny v obou substrátech se zálivkou v misce, nic dobrého z toho nebude. V prvním případě budou rostliny trpět přemokřením, zatímco v druhém případě budou kořeny využívat velmi malý objem půdy s optimální vlhkostí. Z tohoto objemu rostliny rychle spotřebují živiny, ale kvůli nízké vlhkosti je nebudou moci přijmout z vyšších vrstev. Dokonale sladěné komponenty substrátu poskytují ve střední části květináče dostatečně velkou zónu optimální vlhkosti a zároveň udržují horní vrstvu suchou. Takový substrát obvykle obsahuje dvě hlavní složky s protichůdnými vlastnostmi, např. rašelinový substrát se střední strukturou a perlit v poměru 4:1 nebo černozem a perlitem v poměru 1:1. Optimální substrát je však jen polovina úspěchu. Faktem je, že rostliny dýchají také svými kořeny. Některé rostliny snášejí nedostatek kořenové ventilace poměrně dobře, ale jiné, například rajčata a jahody, nikoli. K "dýchání" dochází za normálních podmínek při dešti nebo zalévání. Když prší, póry v půdě se naplní vodou a dochází k "vydechování". Když půda vyschne nebo rostliny nasají vodu, kapiláry se opět naplní vzduchem a dochází k "nádechu". Proto není dobré nechávat misku s vodou trvale nebo po dlouhou dobu. Zalévejte s mírou a mezi zaléváním nechte půdu vyschnout a nechte rostliny "dýchat". Zde však narážíme na nový problém. Optimální substrát je obvykle poměrně lehký a má minimální absorpci vody. Je tedy třeba zalévat poměrně často. Pro tento komplex problémů existuje řada hotových technických řešení. Nejúspěšnější jsou podle mých zkušeností dvě.


Prvním jsou květináče s dvojitým dnem a "nožičkami" se substrátem. Květináč je rozdělen na dvě části. Ta spodní slouží jako miska s dostatečně velkou zásobou vody. Horní část květináče je naplněna půdou. Z horní části květináče vedou "nohy" naplněné substrátem. Protože je substrát v kontaktu s vodou na menší ploše, je méně náchylný k přemokření. Dobrým příkladem je květináč Bergamot od společnosti Plastia. Květináč o rozměrech 50x50 cm obsahuje přibližně 32 l substrátu a 14,5 l vody.


Dalším technicky úspěšným, ale finančně ne tak neúspěšným řešením je Autopot. Miska obsahuje mechanický ventil, který ji naplní vodou z připojené nádoby až po předem stanovenou hladinu, jakmile vyschne. Výhodou je automatizace zalévání. Cena kolem 30-40 EUR za rostlinu však značně omezuje oblast použití.