Podle původce je tato choroba známá i jako pakustřebka rybízová. Od června vznikají na listových čepelí rybízů a angreštů žlutozelené, ostře ohraničené, 1 až 3 mm velké skvrny se světlezeleným okrajem, které od středů postupně nekrotizují. Počet skvrn se zvětšuje a skvrny splývají. Silněji napadené listy žloutnou,…

Synonyma: Sclerotinia fructigena, Stromatinia fructigenaDalší názvy: hlízenka malvicová, černá moniliová hniloba, hnědá moniliová hniloba, moniliová hniloba jádrovin Čeleď: Sclerotiniaceae - hlízenkovité Monilióza neboli moniliová hniloba jádrovin je choroba ovocných stromů, která se projevuje především napadením plodů a…

Při moniliovém úžehu mohou být napadeny květy, letorosty, větévky i plody. Při napadení květů prorůstá mycelium přes bliznu a čnělku do semeníku a stopkou pak do dřeva. Květy a poté i mladé plody hnědnou a zasychají. Mladé listy případně letorosty zavadají a spolu s postiženými větévkami usychají. Na postižených místech…

Příznaky poškození: Na mladých výhonech, listech a poupatech se objevují bělavé až moučnaté povlaky, které jsou plsťovité a šedě zabarvené. Na těchto povlacích záhy vznikají drobné, kulovité černé plodničky. Napadané části se zkracují, zpomalují růst, žloutnou, napadené listy později hnědnou a odumírají. Vývoj…

Synonyma: Botrytis viticola, Peronospora viticola, Plasmopara amurensis, Rhysotheca viticolaDalší názvy: perenospora révy vinné, peronospora, plíseň révy vinné, vřetenatka révová Čeleď: Peronosporaceae - vřetenatkovité Na listech se tvoří nažloutlé skvrny, na spodní straně jsou viditelné bělavé sporangiofory. Skvrny později…

Čeleď: Sclerotiniaceae - hlízenkovité Říše: Fungi - houby Choroba napadá zejména oslabené rostliny ve všech fázích vývoje a bez výběru druhů (je polyfágní). Mezi nejvýznamnější hostitele náleží i réva vinná. V náchylnosti odrůd jsou významné rozdíly. Na poškozených výhoncích starších rostlin se objevují měkké…

Škodlivost třásněnek spočívá především v jejich masivním výskytu na rostlinách, které trpí odebíráním značného množství šťáv, podobně jako u mšic. Vzhledem k nepatrné velikosti a skrytému způsobu života jak larev tak mág se jejich nebezpečí zvyšuje. Třásněnky se živí obsahem epitelových buněk rostlin jejichž…