Čeleď: Rosaceae - růžovité
Skupina: švestky a pološvestky
Skupina odrůd: pozdní
Plod je menší velikosti, dosahuje hmotnosti okolo 15 až 25 g. Tvar je typicky švestkovitě protáhlý, horní část plodu je nejčastěji tupě zakončena. Některé typy mají ostřejší špičku.
Slupka je tmavě fialově modrá se světle modrým ojíněním, je pevná a má nakyslou chuť.
Stopka je středně dlouhá.
Dužnina je žlutozelená, zelenožlutá až žlutá, ve správné zralosti pevná a středně šťavnatá. Chuť je sladce navinulá.
Pecka je menší a k oběma koncům je protáhle zašpičatělá. Odlučitelnost dužniny od pecky je velmi dobrá.
Plodnost je pravidelná začátek plodnosti nastupuje 5-8 let po výsadbě.
Vůči šárce je tato odrůda citlivá, často však bývá napadána puklicí švestkovou a hálčivcem. Naproti tomu však trpí méně pilatkou a obalečem švestkovým. Odolnost proti moniliové hnilobě je však větší.
Sklízí se ve druhé poloviny září, celková skladovatelnost je zhruba 14 dní po sklizni. Přezrálé plody na stromech vydrží poměrně dlouhou dobu.
Celkové zhodnocení:
V našich podmínkách je to nejrozšířenější pěstovaná švestka. Plody mají univerzální použití. Jsou velice vhodné pro přímý konzum i pro zpracování - např. na marmelády, destiláty, kompoty či sušení. Plody jsou velice kvalitní zejména v teplejších oblastech a na vhodných stanovištích. Ve vyšších polohách a na špatných stanovištích jsou plody menší a špatně vyzrávají.
Pochází z Malé Asie.
Zdroj textu: Pěstujeme slivoně (Blažek, Kneifl)
Člen SZO ČZS Gladiris, Martagon, Rosa klub ČR, Dagla, Pelargonie a člen také Klubu skalničkářů Praha
Slivoň švestka 'Švestka domácí' (Prunus domestica)






































