Snědek ocasatý - Ornithogalum caudatum
Čeleď: Hyacinthaceae - hyacintovité
Místo: Čejkovice

Tato cibulovina se pěstuje jako pokojová. Štáva z listů je silně léčivá.  Nejvíce se využívá při poranění při vaření nebo u dětí. Uřízneme kousek listu, nařízneme ho a přiložíme na 2h na ránu, nebo přes noc. Ránu pak necháme alespoň 15min. zaschnout.  Nesprávně se jí říká 'mořská cibule', která je jedovatá a její šťáva způsobuje puchýře. Nejjistějším poznávacím znamením je tvar a barva cibule. Léčivá cibule je maximálně 10cm velká, je leskle zelená a nemá kolem vrcholu suché šupiny. Jedovatá cibule je obrovská až 30cm v průměru a na vrcholu hodně vrstev suchých šupin.

Snědek ocasatý - Ornithogalum caudatum
Po 2 a půl letech, co jsem tuto malou rostlinku dostala, mi začíná kvést. Normálně kvete v létě. Škoda, že nemohu květenství pozorovat. Odlítám do NL a vrátím se až na jaře.

Jelikož snědek ocasatý stál na chladné verandě, kvete dlouho a počkal si na mne. Teď je vysoký 111cm. Měřeno od hlíny k horní špičce květenství. Květy sladce voní. Až odkvete, květní stvol ustřihnu.

Snědek ocasatý - Ornithogalum caudatum
Čeleď: Hyacinthaceae - hyacintovité

Ornithogalum caudatum (synonymum Ornithogalum longibracteatum) neboli snědek ocasatý je cibulnatá rostlina z čeledi hyacintovitých pocházející z Jižní Afriky. Velká cibule jí umožňuje přežít v době sucha klasického mediterálního klimatu této oblasti. Cibule může dosáhnout v průměru až 10 centimetrů a její povrch je voskově zelený a převážně hladký s odumřelými částmi cibule, které se odlupují. Vytváří ve svém okolí velké množství malých dceřiných cibulek. Z cibule vyrůstají dlouhé zelené šťavnaté pruhovité listy, které při dobrých podmínkách mohou mít až metr.
Vytváří klasovité květenství o velikosti 70 až 90 cm s velkým množstvím (50 až 100 kvítků) vonných bílých květů se zelenkavým středem. Nejčastěji kvete od května do srpna.

Pěstování
Rostliny jsou velice přizpůsobivé a tím i velice vhodné pro pěstování v nádobách. Upřednostňuje především přímé letní slunce. Substrát by měl být dobře propustný. Nejlépe se osvědčila kaktusová zem s rašelinou, která dokáže dobře zadržet vodu. V případě, že rostlina nebude déle zalévána, dojde k úhynu listů a rostlina se zatáhne do cibule, kdy pro ní dochází k zimnímu spánku. Rostliny vydrží teploty maximálně k -5°C.

Zdroj textu Wikipedie