Začátkem tohoto tisíciletí pronikl na naše území z jižní Evropy velký hnědooranžový invazní škůdce plzák španělský. Dosahuje délky až 10 cm. Žije skrytě většinou na zahradách, kde vyhledává vlhčí místa, například pod komposty, zalezá pod sudy s vodou apod.
Tento škůdce se rychle množí a může způsobit vážné poškození či zničení téměř všech okrasných a užitkových rostlin, poškozuje rovněž plody ovocných stromů a keřů.
Plzák španělský má pouze jednu generaci. Vajíčka jsou kladena od srpna do zámrzu. Uvádíse, že jedinec může naklást až 200 vajíček. Vajíčka klade každý jedinec (neboť plži jsou hermafroditi. Přezimují vajíčka nebo mladí jedinci. Njevyšší výskyt v přírodě můžeme pozorovat koncem jara a počátkem léta.
Poškození rostlin bývá vstupní branou pro následné infikování rostlin různými mikroorganismy a bývá doprovázeno stříbřitě lesklými stopami po zaschlém slizu. Při silném výskytu snižuje sliz i estetickou funkci zahrady.
Běžnými prostředky proti živočišným škůdcům plže nelze hubit. Plži mají málo přirozených nepřátel ropuchy, slepýše, užovky. Ptáci je sbírají velice omezeně, neboť jim vadí slizovité tělo. Na zahradách se snažíme omezit jejich výskyt používáním chemických látek - tzv. moluskocidů, které se aplikují na zahrady ve formě požerových nástrah. V některých je účinnou látkou nervový jed, který však může při pozření ohrozit i jiné skupiny živočichů, Nejlepší se jeví používat vodostálé granulované nástrahy, které vyvolávají silné slinění, takže tito plži hynou vyschnutím.
Člen SZO ČZS Gladiris, Martagon, Rosa klub ČR, Dagla, Pelargonie a člen také Klubu skalničkářů Praha
Plzák španělský (Arion lusitanicus)

Granulovaná nástraha proti plžům








































